Doporučená volba: Židovská Praha s historikem, 3 h. Rezervovat Detail prohlídky
Židé žili v Praze už v 10. století. Ghetto u Vltavy přežilo pogromy, vyhnání, požáry i morové rány. Zbourala ho až městská asanace na přelomu 19. a 20. století.
To, co dnes vidíte, je výběr: šest synagog, Starý židovský hřbitov a Židovská radnice. Zbytek nahradily činžovní domy s balkony.
Stručná odpověď
Židé žili v Praze od 10. století. Zlatý věk zažilo ghetto koncem 16. století za Mordechaje Maisela a rabiho Löwa. Jméno Josefov má od roku 1850 podle císaře Josefa II. Většina čtvrti byla zbořena v letech 1893 až 1913.
Odkdy žijí Židé v Praze?
Nejméně od 10. století. První písemná zmínka o židovských obchodnících na pražských trzích je z 60. let 10. století.
Zmínku zanechal arabsky píšící cestovatel Ibrahím ibn Jákúb. První doložený pogrom přišel v roce 1096, za první křížové výpravy. V roce 1262 vydal Přemysl Otakar II. statut, který Židům v Čechách dával ochranu krále a určitou samosprávu.
Ve středověku se obec soustředila do uzavřeného ghetta na pravém břehu Vltavy, mezi Starým Městem a řekou.
Jak vypadalo ghetto ve středověku?
Byla to uzavřená čtvrť s branami, vlastní radnicí, synagogami a hřbitovem. Žilo se tu v úzkých ulicích a velké hustotě.
Staronová synagoga vznikla v poslední třetině 13. století a dodnes slouží jako hlavní synagoga obce. Starý židovský hřbitov se používal od první poloviny 15. století, nejstarší náhrobek patří Avigdoru Karovi, který zemřel v roce 1439.
Kara přežil velký pogrom o Velikonocích 1389 a napsal o něm elegii. Ghetto pak přečkalo i vyhnání v 16. století. Obec se pokaždé vrátila.

Příběhy ghetta s historikem v malé skupině do šesti lidí: Staronová, Golem i Kafkův rodný dům.
RezervovatKdo byli Mordechaj Maisel a rabi Löw?
Maisel byl primas židovské obce a nejbohatší muž ghetta, rabi Löw učenec a vrchní rabín. Oba žili koncem 16. století, v době císaře Rudolfa II.
Mordechaj Maisel (1528 až 1601) financoval Maiselovu synagogu, Vysokou synagogu i radnici a nechal vydláždit ulice. Jehuda Löw ben Becalel, zvaný Maharal, zemřel v roce 1609 a je pohřben na Starém židovském hřbitově. Ve stejné době žil v Praze astronom David Gans.
Legenda o Golemovi, hliněném obrovi, kterého rabi Löw oživil, je mnohem mladší než rabi sám. Písemně se objevuje až v 19. století a dnes prodává trička v každém obchodě se suvenýry.

Proč se čtvrti říká Josefov?
Podle císaře Josefa II., jehož reformy z let 1781 a 1782 Židům ulevily. Jméno Josefov dostala čtvrť v roce 1850, kdy se stala součástí Prahy.
Předtím přišly těžké roky. Po požáru v roce 1689 shořela velká část ghetta, z té doby je barokní Klausová synagoga. V letech 1745 až 1748 dala Marie Terezie Židy z Prahy vyhnat, obec se směla vrátit až po několika letech.
Toleranční patent Josefa II. z roku 1782 otevřel Židům školy, řemesla a obchod. Bohatší rodiny se postupně stěhovaly z ghetta pryč a v uličkách zůstali chudí.
| Rok | Událost |
|---|---|
| 10. století | První zmínky o Židech v Praze |
| 1096 | První pogrom za křížové výpravy |
| 1262 | Statut Přemysla Otakara II. |
| 1389 | Velký velikonoční pogrom |
| konec 16. století | Zlatý věk: Maisel, rabi Löw |
| 1689 | Požár ghetta |
| 1745 až 1748 | Vyhnání za Marie Terezie |
| 1782 | Toleranční patent Josefa II. |
| 1850 | Čtvrť dostává jméno Josefov a připojuje se k Praze |
| 1893 až 1913 | Asanace, většina čtvrti zbořena |
| 1906 | Založeno Židovské muzeum |
| 1994 | Muzeum vráceno Federaci židovských obcí |
Proč bylo ghetto zbouráno?
Kvůli asanaci. Město chtělo zdravé čtvrti po vzoru Paříže a v letech 1893 až 1913 zbořilo většinu Josefova.
Koncem 19. století byl Josefov přelidněný a bez kanalizace. Před demolicí tu podle dobových údajů žilo přes 18 000 lidí. Asanace zbourala domy, uličky i několik synagog. Zůstalo šest synagog, starý hřbitov a radnice. Na místě starých uliček vznikla Pařížská třída se secesními domy.
V roce 2021 měl Josefov při sčítání 977 obyvatel.

Jak vzniklo Židovské muzeum?
V roce 1906, aby zachránilo předměty ze synagog zbořených při asanaci. Za války se z něj stala sběrna majetku zaniklých obcí.
Muzeum založili historik Salomon Hugo Lieben a August Stein. V roce 1942 vzniklo z iniciativy židovské obce Ústřední židovské muzeum, kam se svážely předměty z obcí po celých Čechách a na Moravě. Často se říká, že nacisté chtěli „muzeum vyhynulé rasy“. Žádný dokument to ale nepotvrzuje.
V roce 1950 muzeum převzal stát. Federaci židovských obcí bylo vráceno 1. října 1994. Dnes spravuje víc než 44 000 předmětů a 130 000 knih.


Tři hodiny s místním historikem, nejvýš šest lidí: ghetto, Golem, Kafka i místa deportací.
Rezervovat Detail prohlídkyKolik Židů žije v Praze dnes?
Málo. Demograf Sergio DellaPergola odhadl v roce 2018 v celém Česku asi 3 900 Židů, většina z nich žije v Praze.
Sčítání v roce 2011 napočítalo 1 474 lidí, kteří se k židovskému vyznání přihlásili, skutečné číslo je ale vyšší, protože mnoho lidí na otázku o víře neodpovídá. Před válkou žilo v Praze víc než 90 000 Židů. Většina z nich šoa nepřežila.
Pražská obec přesto funguje: má synagogy, školy, košer obchody a restaurace. Data shrnuje Světový židovský kongres.
Kresby dětí v Pinkasově synagoze vznikly v Terezíně. Výlet s průvodcem vás tam doveze autobusem z Prahy.
RezervovatJsou Židé v Praze vítaní?
Židovský život je v Praze veřejný a pokračuje. Staronová synagoga slouží bohoslužbám přes 700 let, s přestávkou za nacistické okupace.
Bohoslužby se konají ve Staronové, Vysoké, Jeruzalémské i Španělské synagoze a v liberálních obcích Bejt Praha a Bejt Simcha. Fungují Lauderovy školy a košer restaurace. Federace židovských obcí každoročně vydává zprávu o projevech antisemitismu, aby měla čísla, ne dojmy.
Bezpečnostní rámy u vchodů do muzea jsou běžnou součástí návštěvy. Pro turisty z toho plyne hlavně jedno: počítat s kontrolou a nebrat s sebou velká zavazadla.
Ghetto, Maisel a rabi Löw s licencovaným průvodcem, vstupy do synagog podle nabídky v ceně.
RezervovatČasté otázky
Proč se tomu říká Židovské Město?
Protože tu od středověku žila pražská židovská obec, s vlastní radnicí, synagogami a hřbitovem. Muzeum dnes celý okruh nazývá Pražské židovské město.
Proč je Josefov tak známý?
Kvůli tomu, co přežilo asanaci: nejstarší dochovanou synagogu v Evropě, hřbitov s víc než 12 000 náhrobky a sbírky Židovského muzea. Přidává se k tomu legenda o Golemovi.
Je Josefov na seznamu UNESCO?
Ano, jako součást Historického centra Prahy, zapsaného v roce 1992. Samostatný zápis nemá.
Byl Golem skutečný?
Ne, je to legenda. Rabi Löw skutečně žil a zemřel v roce 1609, příběh o hliněném obrovi se k jeho jménu písemně váže až od 19. století.
Rezervace
Vyberte si prohlídku
Všechny tyto prohlídky zrušíte zdarma do 24 hodin předem. V sobotu a o židovských svátcích interiéry neuvidíte.


Procházka Židovským Městem se vstupenkami
- Licencovaný průvodce, výklad v pěti jazycích
- Vstup do Staronové, Pinkasovy, Maiselovy a Španělské synagogy
- Vstup na Starý židovský hřbitov

Soukromá tříhodinová prohlídka Josefova
- Soukromý průvodce, angličtina, francouzština nebo němčina
- Vstupné do Židovského muzea podle nabídky, ověřte
- Sraz na Staroměstském náměstí, průvodce s cedulí se jménem



